Reportáž psaná na motocyklu.
Zdravím všechny motorkáře,Vás co máte rádi dálky, nabáglovaný motorky a toulání se krajinou zdravím ještě o kousek víc.
V zimě (jak jinak ) jsem dostal nápad,já Pavel člen Motoklubu Baron pojedu na sever,pojedu za polární kruh,pojedu tak daleko až to dál nepůjde a plivnu do moře.V mapě píšou Norsko Nordkap,tam slunce nezapadá a taky nevychází a prej se tam do moře dobře plive.
A pojedu taky trochu jinak Triumph zůstane doma ,pojedu Uralem 750 se side,vezmu mladýho to je taky Pavel a aby toho nebylo málo nebo průser vezmu i svou ženu Marcelu a k tomu si vezmu pár dnů volna.
A už zbývalo najít podobného blázna,který mě odtáhne do servisu,když se ruský stroj posere nebo opačně. Miloš starej + mladej Baron a Miloše přítelkyně Ála s jejich Uralem se side ten poveze lano a hlavně pivo o tom je rozhodnuto.
Nás i naše motorky zatím ještě stojící v garáži teda ten můj ,Milošův venku pod plachtou ,čeká cesta o délce cirka 6.000 Km.Nebudu Vám zde teď prozrazovat kudy naše uraly povedeme ,jen proto že člověk míní a Ural mění tím mám na mysli, že naše pro nás velká cesta a cíl , který znáte může skončit třeba v Hřensku a možná i dřív pro neopravitelnou poruchu některého stroje.
To co teď píšu je úvodní článek pro naši cestu .Chceme Vám, návštěvníkům našich stránek www.baron-mb.cz naši cestu každý den slovně přiblížit a i doplnit několika mms fotkami.
A teď ke strojům,ležatý dvouválcový boxer o výkonu 38 koňských sil vážicí 360 kg je vyroben na uralu v Rusku,není ani trochu dokonalý a tím je zároveň krásný,max.rychlost v t.p. to zdůrazňuji je 120 km/h to se rovná 80 km/h.Každý den nás čeká cirka 300 km kdy 38 koňských sil potáhne naložený stroj o celkové hmotnosti 600 kg.
Oba stroje jsou výkonem totožné lyšící se obsahem 750 a 650 kubíků.Jaká je jízda s takovým strojem?Zde jsem si dovolil použít několik vět ze servisního manuálu ruského motocyklu J .Je vždy zážitkem nejen pro Vás,ale někdy i pro vaše okolí.Zapomeňte na návyky z dvoukolového motocyklu ,nemusíte dávat nohu na zem při zastavení.Při zatáčení doprava je nutné úměrně snížit rychlost jízdy jelikož po vlítnutí do pravé zatáčky nepřiměřenou rychlostí následuje v lepším případě zvednutí kola postraního vozíku v horším případě Vám kulometčík proletí i s postraním vozíkem nad hlavou a celá posádka skončí pod převráceným motocyklem.Miloš už má tuto cenou zkušenost za sebou a jeho kulometčík nejmenovaný Baron krásné vzpomínky.Zážitek to byl samozřejmě i pro okolí .Já doufám ,že se nám nic tak veselého nepřihodí.Nás už teď čeká jen krátké období příprav.
Start je určen na čtvrtek 25.6.2009.
Tak zatím na shledanou na cestě a na našich stránkách s pozdravem ať se vejdeš.
25.6.2009
Den první.
Najeto 130 Km Bautzen.
Člověk míní Ural mění,společně ani kilometr,z místastartu naší cesty odjíždím sám.Milošův Ural ucítil dálku a řekl si o generálku motoru.Z místa startu na laně za octavií Luďka, který se s námi přijel rozloučit jede nebo je táhnut zpět domů.I tak jsme první den plni zážitků,mokří a sami,ale Miloš nás zítra dojede na své raketě to je Triumph Rocket.
Tak tedy nashledanou nejen s Milošem ,ale i s Vámi.
26.6.2009
Den druhý.
Miloš a Ála a naše setkání kousek před Berlínem.
Sspolečně se snažíme dodržovat předepsanou 70 km rychlost,tak často tady značenou,ale jen proto ,že můj těžce naložený stroj a jeho 38 koníčků má co dělat ,aby na omezenou 70km rychlost vůbec dosáhl .
Na dálnici neustále vyhlížím kamiony za sebou ,jen proto aby se mi nepodíval do konzerv.Včerejší déšť je pryč ,dnes jen mrholí a tak jsme si dnešních 230 km užívali.
Další den nashledanou s Vámi Pavel.
27.6.2009
Den třetí.
220 km Rostock
Konečně nám přeje počasí je slunečno a celkem teplo.Jedeme mimo dálnice krásnou lesnatou krajinou oběd vaříme z vlastních zásob - míchaná vajíčka se špekem zapíjíme českým pivema chutná nám.
Den si užíváme máme čas,já umývám motocykl,Miloš fotí s hubou od ucha k uchu.Trajekt odjíždí v 5hod.ránov neděli sveze nás do Helsinek (Finsko) let trvá 36 hodin.A tedˇ zbývá čekání s několika dalšími motocykly na nalodění.
Nevím zda se mi podaří zítra odeslat další reportáž,moře bude asi bez OSKARA , moje síť,když neskončíme jako Titanic ozvu se vám.
28.6.2009
Den třetí a čtvrtý na trajektu.
Kajutu máme pro čtyři a slíbená přistýlka v Čedoku je naše nafukovačka a spacák.Moře je bez vln a západ slunce nádherný,východ nevidím jelikož spím , na devátou slunce nevychází ani tady.Po 36 hodinách připlouváme do Helsinek,počsí nádherné ,hledáme a nacházíme servisTriumph.
Miloš přezouvá Rocketa a i sám sebe ,pneu i jeho staré boty končí ve Finské popelnici,to bude panečku jízda.
29.6.2009
Den pátý 150 km
Z Helsinek stále na sever za slunečného počasí krásnou krajinou,plnou jezer a jezírek.U jednoho z nich končíme dnešní den.
Taboříme vaříme a protože je dnes Pavla ,slavíme točeným pivem v místním bárku za 4 € kus brr,všede dobře doma nejlíp.
30.6.2006
Den šestý 240 km
Směr Kuopio počasí nám přeje.Navštívili jsme skanzen selských staveb,chytáme ryby zatím bez úspěchu.
Obědváme českou konzervu a zapíjíme ještě českým pivem - jedno je málo dáváme dvě.Slunce pálí , pár kilometrů už nás mají,policie,dýcháme vše ok ,jen na trnýrkách zůstává hnědý proužek brr.
Večeříme bramboráky Miloš je šéfkuchař,tak dobrou chuť.
1.7.2009
Den sedmý 200 km
Slunce nás probouzí až okolo 9hod.,zatím není kam pospíchat.Poprvé tankuji i rezervní kanystr na side,dojezd si tím prodlužuji na 300km,dálnicím se stále vyhýbáme.Jedeme krásnou krajinou nekonečných lesů i města jako by v nich byla schována.
Odpoledne zahřmí a večer v okamžiku dojezdu do kempu u městečka Lisalmi prší.
Jsme v suchu a spící mladej v side pod slunečníkem.
2.7.2009
Den osmý,230km
Ráno není po dešti ani památky,po skromné snídani stáčime kola dál na sever.
Je chladněji,krajina se pozvolna měni,lesy jsou řidčí,provoz minimálni,jízdu si užíváme,někde v lesích mi dochází benzín,dolévám z rezervního kanystru ze side,cíl dnešního dne Pudasjarvi,v kempu kupujeme srub,voní dřevem,v ledničce chladíme pivo a chystáme se na ryby.
Už tady slunce nezapadá,jsme daleko na polární kruh nám zbývá 150km,tak tedy zítra.
3.7.2009
Den devátý 150km.
Rovaniemi,Artic Circle,polární kruh,je zima 12°C,lovíme ryby a už k večeři chytá Miloš štiku,druhou já do ruky na másle chutná skvěle,stejně jako doutník po tak dobré večeři.
Ráno je jako první jarní den slunce svítí,ale nehřeje vzduche je cítit jarem.Cestou znovu chytáme ryby,Milošovi se daří další štika na jeho rezavé třpytce,okoun a další dvě štiky,já nic,slovy vůbec nic.
Rozděláváme oheň a obdědváme,kempujeme přímo na polárním kruhu.Zítra polar překročíme dál na sever,předpověď počasí nás děsí 6°C a 3°C to není jarní den.
4.7.2009
Den desátý,130 km
Sodankyla,ještě večer u našeho tábora zastavují dva HD,opravují a mi se dozvídáme o srazu old HD pár kilometrů za polárním kruhem,za chvilku odjíždějí jen dvě louže oleje po nich zůstávají.Ráno se po jejich stopách vydáváme a nacházíme les plný HD,BSA a Triumph,fotíme a dál na sever míříme,navštěvujeme "Ježíškovskou dilnu"pohádkové místo.Je zima jedeme v nepromokavkách,jsme na severu v Laponsku,není se čemu divit.
5.7.2009
Den jedenáctý 160 km
Ivalo adrenalinový den.Ráno roztahujeme Rocketa baterie nechce makot.Nakupujeme zásoby a tankujeme je 8°C jedeme dál na sever,zastavujeme u jezer a rozděláváme oheň na zahřátí a lovíme ryby.Miloš chytá nádhernou štiku a já sivena.Při boji o život vyskakuje několikrát z vody u břehu je volný .
Zastavujeme na odpočívadle ,prodávají tady věci na přežití a suvenýry,kůže sobů a polárních lišek.Je tu i týpí a v něm rozdělaný oheň.Fotíme a já hledám mobil,prozváníme,zvoní ale ne u mne ,brr,nekdo nás finsky srdečně zdraví z mého mobilu,beru Milošův mobil a cpu ho nejblišímu Laponci ,ten mi na papír maluje 70km zpátky je můj telefon a poctivý nálzce.Na Rocketu je to 30 min. tu samou trasu jedeme od rána 3 hodiny.
Holky zatím dělají na ohni ulovenou štiku,je výborná.Adrenalinový den končí pivem a českejma fazolema v kempu u řeky vše je ok jdeme na ryby.
6.7.2009
Den dvanáctý 200km
Norsko,překračujeme hranice do Norska,je 6'C,jedeme v nepromokavkách,za jízdy upíjíme slivovici,na kopcích hor se objevuje sníh,krajina se rázem mění,náhorní planiny,silnice stoupa do hor,počítám dráty v kole jak se těžce naložený Ural vleče,Miloš mne tlačí očima,jedeme,horky kafe a roztopeny krb v pustině nám dělá radost,Nordkapp 190km.
Jen tak něco na víc...Je čas vám napsat příběh jedné malé lahvičky vodky.Teď když jsme 190km před Nordkappem,nejsevernějším výběžkem Evropy,tu lahvičku jsem si koupil v roce 1998 na cestu do Portugalska,nejjižnějšího výběžku Evropy a nedopitou přivezl i zpět domu,v roce 2002 jsem ji vzal znovu na stejnou cestu do Portugalského Fara a znovu zapomenutou dovezl zpět domu,teď ji vezu dopit na Nordkapp,nejsevernější výběžek Evropy,za 11 let projela Evropou vice než 18000km,teď jen doufám ze po ni neoslepnu a prázdnou ji dovezu i zpět domu a tady příběh konci a možná taky začíná.
7.7.2009
Den třináctý 200km
Kemp 5km před Nordkappem,ráno opouštíme kemp,večerní sauna byla super,ale teď uz miřme směr Nordkapp,je 8'C,zima zalejzá za nehty,mladej spi v sajdě,pres cestu nám přebíhají stáda sobu,krajina a příroda je nádherná,more a sušené ryby,kameny na sebe vršené jak sušenky,rybářské osady a rybaři lovící na moři,cesta a její stoupaní nám dávají zabrat,jedeme tunely jen tak vytesanými ve skále ze stropu na nás crčí voda,hlavni tunel spojující Nordkapp s pevninou vede pod morem je dlouhý 7km první část je prudké klesáni a druha brr,Ural sotva leze,steny tunelu odrazeni děsivý zvuk vyjícího motoru,jedeme i když je čas seskočit vyčurat se doběhnout a naskočit,Nordkapp si necháváme na zítra,jsme 5km před cílem,tady bude doutník chutnat.
8.7.2009
Den čtrnáctý 5km
Nordkapp,ještě večer procházkou pres kopec poprvé vidíme Nordkapp koupající se v Severním ledovém oceánu,rybaříme v nejsevernějši rybářské osadě a nocujeme v nejsevernějším Nord kempu,soby si nás zblízka prohlížejí a mi fotíme,večeříme slavnostně bramborový knedlík a guláš,zapíjíme slivovici.Z boudy vyndávám houpací křeslo do zelené trávy a zapaluju si doutník,užívám si tuhle chvilku,ráno nás čeká Nordkapp,poslední kilometry a jsme tady,končící silnice,Nordkapp,vztyčujeme Baronskou vlajku,huby od ucha k uchu,dopijeme lahvičku vodky,plivu do more a cvrkám ze skaly do more malý zeleny knoflík,vezeny z Čech,symbol tyhle cesty,nacházím dva korkové špunty a vím komu udělají radost,fotíme a fotíme a i když se nám nechce otáčíme kola na jich,jedeme domu,ale ještě nás čekají Lofoty a Norsky polární kruh a s nim tisíce kilometru,prvních 140km směr jich ujíždíme ještě dnes.
9.7.2009
Den pantnáctý.
210km,Sorkjosen,ráno nás budí sluníčko,zvlažni je ze v noci není žádná tma v podstatě 24hod.den,sluníčko vidíme rádi,raní kávu si vychutnáváme,balíme a jedeme,zastavujeme na sněhovém poli a v červenci se radujeme ze sněhu,nacházíme sobi parohy,stávají se ozdobou našich báglů,v dálce se objevuji zasněžené hory,rybaříme v moři,z Cech dostáváme zprávu o narozeni potomka a tak lahev tatínkem nám na cestu věnovaná dnes slavnostně vyprchá, ona vlastně prchala už cestou,tak hodně zdraví.
Gratulujeme ,došla sms,že maj Hanča a Tomik Haničku tak hurá a jdem to zapit B-)
10.7.2009
Den šestnáctý 202km
Nordkjosbotn,ještě večer pozorujeme slunce,nezapadá jen se v rovině posouvá,jako by se vytahovalo tak i hřeje a mi si jeho paprsky v mikinách užíváme,dopíjíme poslední hlt slivovice a spokojeně usínáme,ráno nás slunce budí,ale když zjisti ze pro nás jeho divadlo skončilo zatahuje oponu a prší,jedeme úžasnou krajinou,kde hory vyrůstají z modrého more na jejich vrcholcích taji ledovce a leží sníh,vodopády padají do ledového more,cestou potkáváme dvě Moto Guzzi se side,němci,těžce naloženi vracející se z Nordkappu,jejich motocykly mají na tachometru víc jak 200000km,ochlazuje se a do tepla je to stále daleko.
11.7.2009
Den sedmnáctý
Den 17,220km,Langoya ,před Narvikem odbočujeme směr Lofoty,zastavujeme u dřeveného srubu je to škola stara vice jak 200let,na strese vrstva hlíny,tráva a kytky,uvnitř prošlapané lavice,obrovská kamna,tabule,kde je asi konec dětem které tady sedávaly,jaký byl jejich život,v zimě je tady až minus 30'C,Dnes je příjemných 20'C,ležíme v trávě a užíváme sluníčka,dnešní kilometry končíme v kempu u jezera plného ryb,Lofoty máme před špičkou sajdy.
12.7.2009
Den osmnáctý,150km
Inohavet,projíždíme Lofoty jsou jak Alpy vyrostlé z moře,obdivujeme krásy krajiny,desítky ostrovů a ostrůvků,když náhodou nemáme ryby,sbíráme houby, kozáky a křemenáče a přidáváme do český pytlíkový polívky,u ohně chutná náramně,z Lofot nás odváží trajekt,po dvou hodinách plavby a 20km jízdy se vracíme na silnici E6,kterou jsme před dvěma dny u Narviku opustily,na konci dne také nacházíme odpověď na včerejší otázku"kde je asi konec"pro nás dnešní den končí v malém kempu 2500km od domova.
13.7.2009
Den devatenáctý 220km
Polární kruh Norsko,hned za kempem silnice na několik kilometru prudce stoupa,Ural se žene trojkou 50km/h,cela posádka se modlíme za konec stoupání,několik aut a Miloš za námi taky,je tady plna čára,brr ve stoupání tunel 6km,šutry tady nemusely odvážet musely samy padat dolů,na konci tunelu nás všechny čeká vysvobozeni na prvních metrech klesáni nás předjíždí BMW 7rada,rus,nadšeně na nás mává,asi je hrdy na ruskou techniku,ochlazuje se,sněhu na horách přibývá,každým kilometrem,polární kruh další cil naší cesty je tady,minuly rok jsme tady motocykly otáčely k domovu,a tak hledáme pár nápisů které tady po nás zůstaly a dopisujeme, motoklub Baron 2009 a vztyčujeme vlajku.Je nám dobře.
14.7.2009
Den dvacátý,280km
Storuman,Švédsko,ráno si Miloš vzpomněl ze nechal doma zapnutý vařič,nečekaně se loučí a jede domu hasit požár a mi podruhé a definitivně zůstáváme sami,dobalujeme a jedeme stejným směrem,jsme bez navigace a tak musíme podle papírových map,v MoiRana odbočujeme na silnici E12 a překračujeme hranice do Švédska,silnice nás vede jen minimálně obydlenou krajinou,zastavujeme u bistra na kafe,pan v tričku Norton a s nim asi 220 komáru se dává do řeci zajímá je pohon mého sidecaru a tak znakovou řečí kecáme,mezi větou plácáme komáry,vypadáme jak blbci,vše vysvětleno ujíždíme,krajina je nádherná a sluníčko nám pres cestu pokládá stíny stromu,náš den končíme v kempu stavěním stanu a nafukováním lehátek,brr
15.7.2009
Den dvacátyprvni 270km
Ostersund,ještě večer relaxujeme v sauně,ráno si dopřáváme spánek,při snídani dělám kontrolu motocyklu,sundávám ventilová vika a kontroluji ventily a také všechny náplně,dva ventily došteluji,jinak vše ok,vyrazíme,v městečku Hammerdal zastavujeme,mladej mluví o pizze už třetí den,po jídle procházíme historickou část města,další kilometry zvolna ubíhají,v zatáčkách se Ural vlní,což je normální,ale teď a tady se vlní o kousek víc,zastavuji a zjišťuji roztržený ráfek zadního kola,musím dostat Urala na hlavni stojan,za pomoci posádky se mi to daří,vzpomínám v dobrem na Miloše,rezervní kolo vezu na sajde,musím ale přizvednout celý zadek abych dostal kolo pod blatník,rezerva je nova a tím i vysoká vadí rám nosiče,kdo nasazuje a kdo zvedá,tak 50kg,já,ona,on?já,ona ale neumí nasadit kolo,tak ona brr a já nasazuji kolo,hotovo,nabáglovat a kilometry už znovu zvolna utíkají,fajn den.
16.7.2009
Den dvacátýdruhý,260km
Mora,ráno balíme, vyrazíme,po par kilometrech stojíme,na řadu přicházejí plavky,poprvé za ty dny co jsme na severu,krytý bazén je beze mne,čekaní s doutníkem mi nevadí,někde v dálce zahřmí,pohoda,doutník dohasíná,mokrý plavky na vrch báglu doschnout,za první zatáčkou prší,za druhou padají antiperle a za třetí tiktaky,ledový kuličky a tak je to cely den,chvilku v tom mokrem dni závodíme s parou,nádhernou lokomotivou z roku 1914,odstavenou na slepé koleji,po schůdkách lezeme dovnitř na exkurzi,vše původní,lopaty na uhlí,kotel,naradí i dřevená židle pro mašinfíru,jen zatopit a vyrazit tak topím a vyrazím,den končíme,dnes bez staveni stanu,ve srubu někde par kilometru před Mora,nádherný místo.
17.7.2009
Den dvacátýtřetí,278km
Kristinehamn,ráno nacházím své staré kalhoty oběšené,co nevydržely nechápu.
Zbytek posádky mluví o česneku,který mám tak rád a tady je po pivu mým jediným vitaminem,nakonec je ještě rozdejchávám a česnek omezuji,večerní ubytováni bylo hodně luxusní,nádherná chata za cenu stanu,od pana domácího dostavám navrch dvě piva,ráno nepospícháme a tak vyrazíme až v poledne,kilometry i tak utíkají,dochází mi benzin a tak tankuji s kanystru,v lese vidíme tak na 100m medvěda,nevěřím a fotím,z medvěda se nakonec vyklube lama,nevěřím a fotím,je nádherný den.
18.7.2009
Den dvacátýčtvrtý
Rekordních 360km,Ljungby,padáme na hubu,dlouho hledáme nocleh,zítra jsme poslední den ve Švédsku a tak nechceme stavět stan,ubytováváme se v soukromí a poprvé a naposledy tady budeme i snídat,cely den prší,Ural divně chrasti,hledám závadu a když nic nenalézám opravuji vložením špuntu do ušÍ a hle nechrasti,jedeme,jedeme,zítra nás čeká trajekt z Trelleborgu do Německého Sassnitzu. Ještě z daleka nejsme doma a to doslova.
19.7.2009
Den dvacátýpátý 150km
Trelleborg-Sassnitz trajekt,ráno prší a na dálnici se nám nechce,máme čas a tak volíme okrsku,rovinatá krajina plna větrných mlýnů,k jednomu z roku 1790 odbočujeme na exkurzi,pod jedním z dřevených schodu nacházíme plechovou krabičku a v ni deník,zápalky,mince,tak i mi dopisujeme Nordkapp a www.Baron-Mb.cz a vhazujeme české mince,v Trelleborku máme čas a tak si prohlížíme město,trajekt pluje 4hodiny,máme odpočinkový den.
21.6.2009
Den dvacátýšestý 608km
Kosmonosy,ještě z trajektu ujíždíme 50km a u města Stralsund kempujeme,ráno prší,balíme a hltáme první kilometry německé dálnice,to ale po 100km nebaví ani nás ani Urala a tak zadávám do papírových map,mimo dálnice,jedeme podél Polské hranice pres Frankfurt(Oder),Cottbus,Görlitz,jednu chvíli začíná tak pršet že není vidět před špičku lodě,sajda se plni vodou,potápíme se,pod mostem zastavujeme,jsme durch,v báglech hledáme suché věci,vypouštím sajdu a jedeme.Ze silnice vidíme hrad, odbočujeme na prohlídku,je ale zavřeno a tak obědváme,tedy dojídáme zbytky,vaříme kafe a čaj,chvilka pohody,pro další kilometry,u jedné s pump tankuji,předem se ptám na platbu kartou,hotovost nemam,ok platí jen do chvíle než platím kartou,brr vysypávám všechny drobné jen tak,tak.Tak domu a rychle,tedy co Ural dovolí a tak 21.7.2009 v 23.45h po ujeti 5664km stojíme doma.Dekujeme Vám všem,které tahle cesta zajímala a loučíme se.Pavel,Marcela,Pavel junior,Miloš a Ála.URAL a TRIUMPH.
